Advent s Oslíkem 4

Advent s oslíkem 4. NEDĚLE ADVENTNÍ Čtyři svíčky hoří, naše cesta se blíží ke konci. Dneska jsem slyšel: a dá mu jméno Emanuel, to je Bůh s námi. Ale taky: a dáš mu jméno Ježíš. Tak jak se má to děťátko jmenovat?  Emanuel znamená Bůh s námi. A Ježíš znamená, Bůh zachraňuje.  Immanuel a Ježíš. O tom je celá Bible. Odpověď na tu hádanku je tohle: Bůh nás zachraňuje tím, že je s námi. V tom, že je blízko. A většinou tam, kde ho zrovna moc nečekáme. Pomoc, která se dá od Boha čekat, je v tom, že je vždycky někde poblíž. V tom, že je spolu s námi v našich problémech a průšvizích a trápeních a krizích. Může se stát cokoli, a Bůh je v tom s námi. O tom jsou Vánoce a o tom je evangelium a o tom je Ježíšův celý příběh. Můžu zažít něco krásného...a Bůh je v tom se mnou. Můžu se s ním o to podělit, třeba mu i poděkovat. Můžu něco hodně pokazit... a Bůh je v tom se mnou. Stojí vedle mě a kouká, jak je to pokažený. Tak je holt potřeba to zase napravit. S Bohem to snad jde vždycky, On je někdo, kdo mě neopustí a nevykašle se na mě. A to je Immanuel. Bůh s námi, tak já chci být s ním. A každý den. Aspoň chvíli budu v tichu s Bohem, prý se tomu říká modlitba. Úkol na poslední adventní týden: být chvíli tiše s Bohem.    p { line-height:1.6; padding-bottom: 12px; }

Příběh 4. neděle adventní

Příběh 4. neděle adventní Děti provází adventem oslík. Jméno Ušan mu vylosovaly první neděli adventní. Osel je jako průvodce dobou adventní výborné zvíře. Je pracovitý a houževnatý. Tvrdí se o něm, že je tvrdohlavý, protože se zastaví a nechce jít dál. To se ale stává, když je přetížený, unese náklad do 50kg. Nebo když se bojí. S vlídností chovatele se ale nechá provézt i místem, kterého se bojí. Je to tvor společenský, proto se doporučuje chovat alespoň dva osly nebo třeba s ovcemi. Zkušení majitelé také vědí, že se nemá překrmovat, protože pak tloustne a není zdráv.  Tyto vlastnosti jsou dobré i pro člověka. Za trpělivým plněním našich povinností je Boží požehnání. Ďábel to ví, proto nás naplňuje leností, mrzutostí, neochotou… Ani lidé se nemají vzdát, když přijdou obtíže, ale nechat se s důvěrou provést svým Pánem. Máme také žít ne sami pro sebe, ale ve společenství. Můžeme někoho navštívit, v lavici v kostele se pozdravit, usmát nebo se jedni za druhé modlit. A střídmost ve všem se doporučuje nejen v době adventní.  Proč byl u jesliček oslík s volkem  Zatímco Josef s Marií putovali do Betléma, jeden z andělů svolal všechna zvířata, aby mezi nimi vybral ta nejvhodnější, která budou v chlévě pomáhat Svaté rodině. Jako první se samozřejmě hlásil lev: „Jen se postavím ke vchodu a každého, kdo by se chtěl Ježíškovi přiblížit, roztrhám!“ „Jsi příliš hrubý,“ odmítl ho anděl. Andělovi se k nohám hned začala lísat liška.  Vychytrale ho s nevinným pohledem přesvědčovala: „Nejvhodnější jsem přece já. Každého rána pro Božího syna ukradnu nejlepší med a mléko. A Marie s Josefem se se mnou taky budou mít dobře. Každý den jim přinesu mlaďoučkou slepici.“ „Ty jsi příliš nepoctivá,“ namítl anděl. Po těch slovech před andělem roztáhl svůj nádherný ocas páv. Zamával mu peřím duhových barev před očima a prohlásil: „Se mnou se i obyčejná stáj změní v královský palác, který by jim záviděl i Šalomoun!“ „Ty jsi zase moc pyšný,“ mínil anděl. Zvířata předstupovala před anděla jednoho po druhém a vychvalovala své největší přednosti. Marně. Andělovi se nezamlouvalo ani jedno z nich.  Ale všiml si osla a vola. Pracovali na poli vesničana, který bydlel poblíž betlémské stáje.  Anděl na ně zavolal. „A co můžete nabídnout vy?“ „Nic,“ odpověděl osel a sklopil skromně dlouhé uši. „My jsme se nenaučili ničemu – jenom pokoře a trpělivosti. Všechno ostatní nám přinese jenom rány holí.“ Vůl však nesměle namítl, aniž by vzhlédl od země: „Ale čas od času bychom mohli odhánět mouchy dlouhým ocasem.“ Konečně se anděl spokojeně usmál: „Právě vás jsem potřeboval!“  (Bruno Ferrero, Vánoční příběhy pro potěchu duše) Krásný čtvrtý adventní týden p { line-height:1.5; padding-bottom:10px; }

Vánoční bohoslužby

24. prosince 15:00 živý Betlém 15:30 dětská půlnoční mše svatá 20:00 půlnoční mše svatá v Markvartovicích 22:00 půlnoční mše svatá     25. prosince 8:00 mše ze slavnosti Narození Páně 10:00 mše ze slavnosti Narození Páně     26. prosince 8:00 mše ze svátku sv. Štěpána 10:00 mše ze svátku sv. Štěpána     Předvánoční zpovídání So 17.12. 8:00-10:00 o. Lukáš So 17.12. 10:00-12:00 o. Vítek So 17.12. 14:00-16:00 o. Vítek So 17.12. 16:00-17:00 o. Lukáš So 17.12. 17:00-18:00 o. Vítek Ne 18.12. 14:00-17:00 o. Vítek          

Advent s Oslíkem 3

Advent s oslíkem 3. NEDĚLE ADVENTNÍ Radost ÍÁ, ÍÁ, jsem rád, že tě vidím kamaráde… a že vidím spoustu svých dalších kamarádů a kamarádek… „I my tě máme rádi, Ušane, náš oslíku… Jak ses celý týden měl?“ ÍÁ, byl to zajímavý týden. Viděl jsem, jak dokážou být lidé pilní, jak plní své povinnosti. Snažili jste se? Jestli ano, to je moc dobře… Víš, někdy během týdne mi bylo ale i trochu smutno… Občas se mi něco nepovedlo, občas jsem se cítil sám. A nejvíc mi bylo smutno, když jsem viděl smutné lidi – a hlavně děti. Je zvláštní, že děti, které měly všechno, nač si vzpomněly, byly častěji smutnější, než ty, které toho měli malinko, ale věděly, že na ně má někdo čas, že je má někdo rád.  Moooooc jsem si přál, abych jim mohl říct, že jdu společně s vámi za Ježíšem, který se narodí v Betlémě. Ale když jsem jim to chtěl říct, tak slyšely jen to moje ÍÁ, ÍÁ… aspoň trochu se usmály, tak jsem ještě poskočil, vyhodil kopýtkama do vzduchu a nechal jsem se pohladit. To vy to máte snazší: můžete si to říct, že se máte rádi, můžete si navzájem namalovat obrázek, povídat si… Prostě můžete se spolu radovat . Ale nejvíc mám radost, když vím, že Bůh má rád každého – i mne i tebe! „Já vím, Ušánku. Jen abychom to dokázali lidem kolem sebe vždycky ukazovat. a myslím, že si můžeme zvolit úkol na tento týden!“ Úkol na 3. adventní týden: Každý den si někoho vybrat, komu zvlášť udělám radost, aby skrze mne moji kamarádi a kamarádky, sourozenci, rodiče a nebo i jiní lidé poznali, že máme v srdci radost, kterou nám dává Bůh.   p { line-height:1.6; padding-bottom: 12px; }

Příběh 3. neděle adventní

Příběhy 3. neděle adventní Naděje poskytuje více síly než deset vzpomínek. (Hans Hudszus)        Boží Slovo nás dnes vyzývá, abychom nehledali uspokojení své zvědavosti, ale abychom se připravili na příchod toho, který přichází s mesiášskými znameními.        Jeden moudrý příběh vypráví o jednom Indiánovi, který na pár dní opustil svou rodnou dědinu, aby navštívil svého přítele. Pobyt ve městě pro něho byl něčím novým - tolik hluku, auta a množství lidí. Trochu ho to znepokojovalo. Jednou šli oba muži po ulici. Najednou Indián stiskl svému příteli rameno a tiše řekl: „Zůstaň chvilku stát. Slyšíš taky to, co slyším já?" Indiánův bílý přítel poslouchal a potom řekl: „Slyším houkání aut a rachot autobusů a taky kroky a hlasy mnoha lidí. Co slyšíš ty?" - „Slyším úplně nablízku cvrčka," pravil Indián. Bílý muž opět naslouchal a potom otočil hlavou: „Musíš se mýlit. Zde nejsou žádní cvrčci. A i kdyby tu nablízku nějaký byl, nebylo by možné ho pro velký rámus slyšet."       Indián popošel několik kroků a zůstal stát před domem, kde se po fasádě táhlo divoké víno. Rozhrnul listí a tam seděl cvrček a hlasitě cvrlikal. Když šli dále, řekl po chvíli bílý muž svému příteli Indiánovi: „Samozřejmě, že jsi mohl cvrčka slyšet, Indiáni lépe slyší než běloši." Indián se usmál a povídal: „V tom se mýlíš, příteli. Dávej pozor." Sáhl do kapsy, vytáhl minci a hodil ji na dlažbu. Mince cinkala po asfaltu. Lidé, kteří šli několik metrů před nimi, to slyšeli a rozhlíželi se okolo sebe. Nakonec jeden z nich zdvihl peníz, strčil ho do kapsy a šel dál. „Vidíš," řekl Indián, „zvuk, který způsobila mince, nebyl silnější než hlas cvrčka. A přece ho mnozí slyšeli. Příčinou není lepší sluch Indiánů. Příčinou je, že všichni dobře slyšíme jen to, na co jsme zvyklí dávat pozor."       V tomto hlučném světě potřebujeme slyšet hlas Boží výzvy: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, váš Bůh! (Iz 35,4); „Příchod Páně je blízko" (Jak 5,8); „Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou" (Mt 11,10). I dnes se samozřejmě najdou lidé, kteří plánují a dokonce prorokují krásnou budoucnost pro lidstvo, národ, anebo aspoň nějakou skupinu obyvatel. A speciálně v naší zemi bývají lidé k takovýmto proroctvím skeptičtí. Řečí o šťastném a světlém zítřku jsme si v minulých letech užili víc než dost, a z jejich naplnění skutečně nic nebylo. Dnes tedy slyšíme velmi utěšující slova proroka Izaiáše o krásné budoucnosti, mohou nám sice připadat jako krásný básnický text, ale budeme v pokušení nebrát je vážně. Nebo se můžeme dostat k oprávněným otázkám: „Kdy to bude?", „Kde to bude?", „Jak to, že to tu ještě není?“ Co na to tedy odpovědět?       Kdysi byl jeden uhlík, který si připadal špinavý, ošklivý a zbytečný. Rozhodl se tedy, že se stane bílým a krásným. Vyzkoušel spoustu chemických prostředků a několik chirurgických operací. Ale nic naplat, byl stále stejný.  Radili mu: „Tady pomůže jedině oheň.“ Uhlík se tedy vrhl do ohně. Ihned se rozzářil, byl krásný a vydával příjemné teplo.  „Ty ale ubýváš,“ říkali mu. „ Ale rozdávám světlo a teplo,“ odpověděl nevýslovně šťastný uhlík.  (Bruno Ferrero)       Nechme se unést ohněm Hospodinovy lásky, která přichází na zem. Radujme se, že náš Bůh otevírá oči, napřimuje, chrání, miluje… Upevněte ochablá kolena a posilněme klesající ruce i srdce. Někdy je potřeba se obětovat, aby se druzí mohli radovat. Buďme požehnáním pro druhé, pak bude radostná nejen tato neděle.        Kdysi byl jeden uhlík, který si připadal špinavý, ošklivý a zbytečný. Rozhodl se tedy, že se stane bílým a krásným. Vyzkoušel spoustu chemických prostředků a několik chirurgických operací. Ale nic naplat, byl stále stejný.  Radili mu: „Tady pomůže jedině oheň.“ Uhlík se tedy vrhl do ohně. Ihned se rozzářil, byl krásný a vydával příjemné teplo.  „Ty ale ubýváš,“ říkali mu. „ Ale rozdávám světlo a teplo,“ odpověděl nevýslovně šťastný uhlík.  (Bruno Ferrero)       Nechme se unést ohněm Hospodinovy lásky, která přichází na zem. Radujme se, že náš Bůh otevírá oči, napřimuje, chrání, miluje… Upevněte ochablá kolena a posilněme klesající ruce i srdce. Někdy je potřeba se obětovat, aby se druzí mohli radovat. Buďme požehnáním pro druhé, pak bude radostná nejen tato neděle.        …nebojte se! jáhen Zdeněk  

Advent s Oslíkem 2

p {line-height:1.7;} Advent s Oslíkem 2.  NEDĚLE ADVENTNÍ Zaslechl jsem dnes slovo ovoce. To mám rád. Hodně ho sním a umím ho i vozit. My oslové jsme totiž pracovití a houževnatí – náklady nosíme velké a já je nosím moc rád. Ježíši bych nesl cokoliv na světě, protože On mě povzbudí, pohladí, a je věrný… má mě rád. Tak mu sloužím, jak nejlépe umím. Protože já ho mám taky moc rád. A dělá mi to radost, když splním svou práci.  Přeji to i vám, ať rádi, poctivě a věrně plníte svoje úkoly. Tento týden bude našim úkolem plnit si pořádně své povinnosti, všechny poctivě a věrně. Můžete si udělat i seznam, ať na nic nezapomenete.     Úkol na 2. adventní týden: Plnit si poctivě všechny povinnosti doma, ve škole...    A děkuji Terezce, Adélce, Nikolce, Hermínce, Zuzance, že mě vzaly k nim domů. Těším se na další roráty a nedělní mši svatou v 10. To si mě střídáte a zase můžu poznat někoho dalšího. ÍÁ! Hezký druhý adventní týden!    

Příběh 2. neděle adventní

Příběh 2. neděle adventní   Dva bohatí bratři byli ve městě známí podvody a mafiánstvím. Když jeden zemřel, druhý šel na faru žádat o pohřeb: „Zaplatím vám, kolik chcete, jestliže v pohřebním kázání řeknete o mém bratrovi, že to byl světec!“ Všichni čekali, jak bude pohřeb vypadat. Šikovný pan farář řekl: „Muž, kterého vidíte ležet v truhle, byl zvrhlík, lhář, zloděj, zrádce, bezbožník a požitkář. Zničil štěstí a život mnoha lidí. Ale říkám vám, v porovnání se svým bratrem to byl světec!“ Pojmenuje-li nás někdo zhýralcem, lhářem, zlodějem, zrádcem - zraňuje nás to. Chtěli bychom se ukázat v lepším světle. Máme radost, když nás někdo nazve světcem, inteligentním a vtipným člověkem - to se nám líbí. Jenže pro to je zapotřebí něco udělat. V každém člověkovi je dobro a zlo smíchané: láska i sobectví, lenost i snaha, pokoj i disharmonie. Máme-li o sobě toto poznání, je to startovací bod pro pokání. Máme-li pocit, že jsme světci,  jsme k sobě nepravdiví. Konverze není jednorázový úkon, ale je to celoživotní proces. Život je založený na dennodenním rozhodování se. Buď chce být pouze člověk sám architektem svého života, nehledá nic, co se týká druhých, a odmítá závislost na Stvořiteli. Tehdy se rozhoduje pro vlastnictví, autonomii, která je iluzí, později však zpozoruje svůj omyl. Anebo se rozhoduje pro víru a lásku, přizná si závislost na Bohu. Tehdy poznává pravdu o sobě a hlásí se ke kultuře lásky a života. Člověk - mafián buduje památník pouze sobě samému, uctívá falešný obraz Boha. Obrátit se, činit pokání, připravit cestu Pánu znamená, přijmout utrpení pravdy, utrpení poznání o sobě samém. Není to rozkaz, povel daný mocí, ale výzva a pozvání dané Boží láskou. Ta nás osvobozuje, dovoluje poznat pravdu o sobě a vede k vydařenému životu.   Krásnou neděli přeje Jáhen Zdeněk

Příběh 1. neděle adventní

Příběh 1. neděle adventní „Na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.“ Tak voláme my při mši svaté. Prožíváme dobu adventní, dobu čekání. Svět kolem nás je jako velká čekárna. Každý něco čeká. Je to buďto čekání radostné, kdy čeká třeba maminka na dopis od svého syna, může to být čekání takové úzkostné, když nemocný v nemocnici čeká na výsledek vyšetření před operací, zda to bylo zhoubné anebo benigní. Může být čekání také před koncem života. Co bude se mnou? Tak skutečně žijeme jako v takové velké čekárně. Doba adventní, kterou začínáme, je dobou čekání, ale nejenom takového pasivního čekání, co přijde. Ale aktivního, co chceme také pro to dělat, aby ten příchod byl krásný. Jen si vzpomeňte, jak se připravuje třeba rodina na narození dítěte, to je čekání aktivní, pracovní, budoucí tatínek, maminka se snaží udělat všechno, aby příchod byl opravdu krásný. Tak takové radostné, aktivní čekání máme prožívat teď v době adventní. Aby to bylo čekání radostné a aktivní. Pěkně vypráví ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj takový krátký příběh. Ve městě bydlí švec Martin Azdič, má tam byt ve sklepě, kde je jenom jedno okno. Tam bydlí se svou manželkou a se svým synem. Tam pracuje, ale jednoho dne mu umře manželka. Zapláče, pochová ji, pomodlí se za ni. Zanedlouho mu umře i jeho syn. Zase stejně - pochová ho, pomodlí se za něho. A pak už je tam sám. Vždycky nějak chce každý ten den prožít ne sám, a tak si koupil Bibli, Písmo svaté. A vždycky večer si rožne lampičku, a čte si. Čte si Písmo svaté. Když přečte, tak se potom pomodlí večerní modlitbu, zhasne lampičku a jde spát. Tak si to zvykl, tak krásně prožívá to své osamocení. Jedné noci, když přečetl Písmo svaté, a usnul, měl takový zvláštní sen. Zdálo se mu, že někdo na něho volá: „Martine! Já zítra přijdu za tebou, přijdu k tobě. Dívej se po celý den na ulici, na náměstí, abys mě uviděl, až k tobě přijdu.“ Martin se probudil, říká: „No, to není jen tak, to asi Pán Ježíš mě takto vyzval, abych byl na něho připraven.“ Tak si řekl: „Dnes musím zvlášť dobře uklidit ve své dílně, když přijde taková vzácná návštěva.“ Tak všechno pěkně zametl, uklidil, aby měl pořádek, no a potom sedl a pracoval u okna a díval se ven, co se bude venku dít. Myslel, že přijde Pán Ježíš v nějakém bílém krásném rouchu. Zatím tam vidí takového stařečka, jak zametá sníh. Je mu zima a tak Martin má s ním soucit, volá na něho: „Pojď se ke mně zehřát, je ti zima.“ Tak ten dědeček k němu jde, u kamen se ohřeje, ještě si dá ještě sklinku - něco pro zahřátí, posnídá, a potom mu Martin Sudič vypravuje, co se mu v noci zdálo. A tento děda říká: „Tys mě dnes velice posilnil, na těle i na duši, Pán Bůh ti to zaplať.“ Odchází a Martin pracuje a dívá se zas. Přijde Pán Ježíš? Zatím tam vidí jakousi paní, nějakou chudou ženu, oblečenou jenom v takových slabých šatech, s dítětem v náručí. A venku už je zima. Jak ta paní to může vydržet? Zavolá na ni: „Pojď tady dovnitř, ke mně, zehřeješ se, najíš se teplé polévky, sníš chleba.“ Ona přijde, ohřeje se, a: „Neměl bys něco teplého, nějaké oblečení také pro mé dítě?“ „Ale to víš, že mám, tady je něco, tak jej pěkně zabal, aby mu nebyla zima.“ Tak ji nakrmil, posilnil, zahřál, a ona odchází: „Pán Bůh ti to zaplať, Martine.“ A švec Martin pracuje dál a dívá se ven. Kdy už Pán Ježíš přijde? Vidí tam jednu takovou babičku, prodavačku. Má na zádech košík, a v něm jablka, jde na trh. Pak má ještě také na rameni takový pytel a v něm třísky. Jde to všecko prodávat. Martin vidí, jak za tou babičkou utíká chlapec a tam jí z té nůše vytáhne jedno jablko. Chce s ním utýct, ale babička ho chytí za vlasy i za kabát, a nechce ho pustit: „Já tě předvedu tamhle před strážníka.“ Chlapec křičí, no Martin vyběhne ven: „Bábi, nebuď taková zlá, on to už víckrát neudělá.“ Prosí i ten chlapec, aby ho pustila. A Martin říká: „Tak bábi, to jedno jablko já ti zaplatím, dej mu ho.“ A chlapec říká: „Bábi, vy máte takový těžký pytel s těma třískama, já vám s tím pomohu.“ Tak jdou potom spolu, už se na sebe nezlobí. A Martin pracuje dál, a potom už nic zvláštního se neděje, čeká, kdy Pán Ježíš se objeví. Je večer, čte si Písmo svaté, čte si tam v evangeliu, jak Šimon, farizej, čekal na příchod Pána Ježíše. Jak ho ale špatně přijal. Nepřivítal ho, nedal mu políbení, ani nějaké pěkné přivítání. Tak se k němu choval jaksi cize, a Martin: „Já bych se jinak zachoval, kdyby ke mně Pán Ježíš dnes přišel.“ A jako by slyšel hlas: „Martine, já už jsem k tobě dneska přišel, a přišel jsem dokonce třikrát. Poprvé, když tam ten děda k tobě přišel a tys ho zahřál, tys ho posilnil. Potom jako ta paní, která se zahřála v tvém bytě, a také její dítě jsi nechal zabalit do tepla. A jako také i ten poslední návštěvník, to jsem byl vždycky já, který jsem k tobě přicházel.“ Martin potom zase otevřel Bibli, než půjde spát, si přečte něco z Písma svatého. A tam otevřel evangelium: „Cokoliv jste učinili jednomu z mých bratří nejmenších, to pro mě jste učinili.“ Tak to říká Pán Ježíš v evangeliu. Takže teď už Martin ví, že to, co prokázal těm třem takovým opravdu chudákům, že to prokázal Pánu Ježíši, v těchto chudých lidech se mu zjevil Pán Ježíš. Jak byl tomu rád. Také my se připravujeme na příchod Pána Ježíše. Nemůžeme si myslet, že přijde v nějaké slávě, v nějakém krásném rouchu, jako král. Může přijít docela skromně, tak jako třeba ten děda, který tam odmetal sníh, jako ta chudá paní s děťátkem, nebo jako ten člověk, který tam pracuje. Pán Ježíš stojí u dveří a klepe. Klepe, abychom mu otevřeli, když přijde v podobě i nějakého trpícího člověka. Abychom měli otevřené srdce a také jej přijali jako Pána Ježíše samotného. Tak, to je to adventní očekávání – aktivní, radostné. „Na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.“ Pán Ježíš přichází – ze svatostánku, ve svatém přijímán a aktivně se také připravíme dobrotou, láskou ke svým bližním, pravou zbožností, a také i bezhříšností, kajícností. Přeji vám, ať vás tohle aktivní, radostného čekání přivede k letošnímu vánočnímu Betlému a jednou k tomu nebeskému. Amen. Váš jáhen Zdeněk

Advent s Oslíkem

p {line-height:1.6;} Advent s Oslíkem Já jsem oslík a pan farář mě pustil do kostela. Chtěl jsem blíž Pánu Ježíši. Chci za Ním jít až do Betléma, bude mít narozeniny. Chtěl bych se na to setkání připravit a přinést mu dárek. Cesta trvá čtyři týdny. Děti vydejte se se mnou! Oslíkům je totiž samotným smutno.     Každý si může vzít takový kalendář, na kterém jsou všechny dny až do Vánoc, ať víme, kolik ještě zbývá. Kolem jsou hvězdičky, které se vybarví, když splníme úkol na týden. A kdo přijde na roráty, dostane speciální hvězdičku. Nakonec tu cestičku poskládáme, zabalíme jako dáreček a přineseme Ježíškovi k jesličkám na Štědrý den (příp. 25.12.)  A jak se k Ježíškovi můžeme přiblížit tento týden? V neděli se zpívalo v žalmu, „do domu Hospodinova, s radostí půjdeme“. A to já chci - radostné srdce. A vím, že ho mám, když jsem vděčný.  Na začátku naší cesty každý večer Bohu poděkujte, za to, co se vám líbilo a za to, co jste mohli udělat dobrého: třeba někomu pomoci, rozdělit se, přát druhému dobro, prominout mu....  A za to, co se nepovedlo, poproste o odpuštění, třeba když jste se nerozdělili, nebo když jste někomu ublížili, pohádali se nebo záviděli… Úkol na 1. adventní týden: Poděkovat za to dobré, prosit o odpuštění za zlo, co jsme udělali. A děti mi vybrali překrásné jméno UŠAN.  A děkuji děti, že mě berete k vám domů. Těším se na každé roráty a nedělní mši svatou v 10. To si mě střídáte a zase můžu poznat někoho dalšího. ÍÁ! Hezký první adventní týden!    

Koncert k výročí našich varhan

 Koncert k 90. výročí požehnání varhan V letošním roce si připomínáme 90 let od požehnání varhan v kostele sv. Mikuláše v Ludgeřovicích. Při této příležitosti vystoupí na společném koncertě dva hudební mistři, kteří jsou s ludgeřovickými varhanami dlouhodobě spjatí. Každý z nich je zástupce jiné generace, oba je však spojuje láska k našim varhanám.   MARTIN PORUBA (*1951) – ludgeřovický rodák, v 90. letech varhaník a ředitel kůru v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, v současnosti varhaník a pedagog v německém Freisingu. MAREK KOZÁK (*1993) – významný český klavírista, varhaník a pedagog; vítěz Evropské klavírní soutěže v Brémách, finalista řady dalších mezinárodních klavírních a varhanních soutěží; pravidelný host nejvýznamnějších hudebních festivalů u nás i v zahraničí.   Srdečně všechny zveme na tento jedinečný koncert – poctu ludgeřovickým varhanám. Těšíme se na Vás!    

Markvartovický odpust

  Reportáž z bohoslužby pod dubem, při příležitosti markvartovického odpustu můžete shlédnout v Noevinách TV Noe, začíná v 7m16s Kamera: Martin Šoltys Klikněte zde: 

Nešpory - Seslání Ducha Svatého

Tradiční zpívané nešpory na závěr doby velikonoční - o slavnosti Seslání Ducha Svatého - začnou výjimečně až v 18:00 hod. (Od 15:00 hod. bude na faře probíhat " svatodušní vaječina".)

Veselice 2022

Skauti z našeho ludgeřovického střediska srdečně zvou na Velikonoční veselici  

Florbalový turnaj

Turnaj UNDER15 Srdečně zveme všechny naše farníky, aby přišli podpořit ludgeřovickou "juniorku" - tým našich mladých florbalistů do 15 let. Turnaj "UNDER15" pořádaný Ministrantskou florbalovou ligou se uskuteční v sobotu 26. 3. od 9:30 v tělocvičně ZŠ v Šilheřovicích. Těšíme se na Vás!     

Humaniitární sbírka

V pondělí a podle domluvy i další dny můžete přinášet svou podporu pro Ukrajinu. Níže jsou seznamy

Ludgeřovičtí florbalisti úspěšní...

Tým Ludgeřovic úspěšný! Skvělé zprávy z Ministrantské florbalové ligy! Ludgeřovice vyhrály základní část sezóny 2021/22 a postupují přímo do semifinále play-off! Navíc získáváme i trofeje pro nejlepšího střelce a nejužitečnějšího hráče ligy (Matěj Münster). Více info na webu zde.  Děkujeme všem farníkům za podporu a držte palce dál ve vyřazovacích bojích v dubnu a květnu. :) (Pokud byste rádi posílili naše řady nebo byste chtěli více informací o ministrantském florbalu v naší farnosti, tak se neváhejte ozvat vedoucímu našeho týmu na čísle 776 776 365.)  

Tříkrálová sbírka

Tříkrálová sbírka probíhá v naší farnosti od pátku do neděle 7. až 9. ledna. Až do 16. ledna budete moci přispět  do charitní pokladničky na mříži kostela v Ludgeřovicích a také na dalších místech. Děkujeme Vám za přijetí koledníků a za podporu charitního díla!     

Adventní úkoly 2021

             

ADVENTNÍ AKTIVITKA

Adventní aktivita 2021      

Katecheze dospělých - listopad

Katecheze dospělých Srdečně zveme všechny na další "KATECHEZI DOSPĚLÝCH" ve středu 24. 11. 2021 po večerní mši svaté (v 17:00 hod) na faru v Ludgeřovicích. Těšíme se na Vás! 

Náboženství pro 6. - 9. třídu - AKTUALIZACE

  Náboženství pro žáky 6. - 9. třídy začne již v pondělí 13. 9. 2021 ve 14:30 na faře. Těšíme se na Vás! 

Výuka náboženství

Výuka náboženství ve šk. roce 2022/23  Stále je možné se přihlásit do náboženství - přihlášky jsou k dispozici pod nástěnkou vzadu v kostele v Ludgeřovicích. Vyplněnou přihlášku prosíme odevzdejte svému třídnímu učiteli. Výuka náboženství v naší farnosti začíná v druhém zářijovém týdnu (od 12. září). Rozvrh hodin je stejný jako v minulých letech - odkaz zde. Těšíme se na Vás! 

NOC KOSTELŮ 2021

   NOC KOSTELŮ - PÁTEK 28. KVĚTNA 2021 Srdečně zveme v pátek 28.5.2021 na Noc kostelů, která probíhá v celé České republice. V naší farnosti budou otevřeny farní kostel sv. Mikuláše v Ludgeřovicích, kaple Nejsvětější Trojice v Markvartovicích a kaple Nanebevzetí Panny Marie v Petřkovicích.

BOHOSLUŽBY

  • Po ...17:00 / 18:00 (Z/L čas)
  • Út ... 6:00
  • St ...17:00 / 18:00
  • Čt ... 6:00
  • Pá ...17:00 / 18:00
  • So ...17:00
  • Ne ... 8:00, 10:00