Sobota po Popeleční středě

Evangelium– Lk 5,27-32

Nepřišel jsem povolat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš uviděl jednoho celníka – jmenoval se Lévi – jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou!“ (Lévi) nechal všeho, vstal a šel za ním. Ve svém domě pak mu vystrojil velkou hostinu. Spolu s nimi bylo u stolu celé množství celníků a jiných lidí. Farizeové a jejich učitelé Zákona reptali a řekli jeho učedníkům: „Proč jíte a pijete s celníky a hříšníky?“ Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní! Nepřišel jsem povolat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky.“

Ježíš povolává celníka Léviho a pak v jeho domě sedí společně s ostatními celníky a hříšníky. Na otázku farizejů: „Proč?“ odpovídá, neboť „lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní“. Ježíš umí překvapit ty, kterým se zdá, že jsou spravedliví a nechybí jim mnoho k dokonalosti. Ježíš překvapuje také nás. Díky nezaslouženému daru víry, si často dokážeme myslet, že jsme lepší než ostatní lidé a že ne my potřebujeme Boha, ale On nás. Dokážeme si na Ježíšovo volání „Pojď za mnou!" upřímně uvědomit, že mnohokrát nejsme schopni tak jako Lévi všeho nechat, vstát a jít za Ním? Kolik věcí nás spoutává v naší každodenní jednotvárnosti. Někdy se chováme tak, že to vypadá, jakoby nás víra v Něho omezovala a kráčení v Ježíšových stopách nás připravuje o radost a štěstí. Víme, že to není správný názor, víme, že se musíme odvrátit od nesprávného chápaní Ježíšových slov. Uznat svou slabost, hříšnost, nehodnost a obrátit se - to je nejkratší a nejjistější cesta k přátelství s Bohem. Je třeba se držet Ježíšovy ruky a jít s Ním cestou svého života.


Pátek po Popeleční středě

Evangelium– Mt 9,14-15

Až jim ženicha vezmou, potom se budou postit.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

K Ježíšovi přišli Janovi učedníci a ptali se: „Proč se my a farizeové postíme – ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim odpověděl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a potom se budou postit.“

Člověk, který přijde na svatbu, aby se na ní postil, je divný. Stejně tak se nemohou postit ani Ježíšovi učedníci. Našli toho, kterého hledali, jejich život se proměnil na oslavu. Naopak, Janovi učedníci a farizeové se postili celé století, protože jim to přikazoval Zákon, a přece svého ženicha nenašli. Postit se během oslavy je divné, ale mít radost i během půstu není nemožné (Mt 6, 16).


Čtvrtek po Popeleční středě

Evangelium– Lk 9,22-25

Kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho. Vždyť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale sám sebe zahubí nebo si uškodí?“

Jeden člověk si stěžoval Bohu na to, jak je ten jeho kříž těžký. Bůh ho proto zavedl do místnosti, kde bylo mnoho dalších křížů větších i menších, kratších i delších, lehčích i těžších, aby si vybral. Člověk svůj kříž opřel do kouta a začal vybírat. Jeden byl příliš dlouhý, druhý zase měl krátké břevno, třetí se špatně držel, další ani neuzvedl… Vybíral dlouho, až konečně v koutě narazil na jeden, který byl ve všem akorát, a ten že si vezme. A Bůh mu říká: „Ale vždyť je to ten tvůj.“ Není cesty k životu a do slávy Božího království bez kříže oběti, lásky, trpělivosti, milosrdenství, spravedlnosti, chudoby… Děkujme Pánu, že ty kříže, které nám On dává, jsou nám přesně na míru. Využijme tak i dnešní den k obnově a upevnění svého rozhodnutí jít v životě cestou za Pánem, a prosme o Jeho pomoc, aby nám nikdy při nesení našich křížů nechyběla.


Popeleční středa - 1. března 2017

Evangelium– Mt 6,1-6.16-18

Tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi, jinak nemáte odplatu u svého Otce v nebesích. Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé velebili. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice, aby tvoje almužna zůstala skrytá, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti se rádi stavějí k modlitbě v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.

Dnes vstupujeme do období Velkého půstu, v němž následujeme Ježíše v jeho čtyřicetidenním pokání. Jak využijeme tento čas půstu? Bude v něm více modlitby? Více sebezapření? Více upřímnosti vůči Bohu? Více lásky v nás? To závisí i od nás. Popeleční středa je velkým voláním a darem nabízené milosti. Máme jej přijmout s mimořádnou otevřeností srdce. Sebezápor, ovládání, zápas o převahu duše nad tělem - to vše je mocná zbraň pro práci na sobě. Ježíš v evangeliu hovoří o pokrytectví v postu, modlitbě a při prokazování dobrodiní. Ano, pokrytectví může znehodnotit i tak ušlechtilý duchovní program, jaký nabízí postní doba. Ježíš nás varuje, abychom nic nedělali vnějškově, povrchně, tak, aby to viděli ti druzí. Zdůrazňuje vnitřní skrytost našich myšlenek a skutků. Nestavět na tom, jak nás vidí lidé, ale jak nás vidí Bůh. Nemá jít o snahu motivovanou vlastním zájmem či strachem, ale láskou k Bohu, která nás burcuje, inspiruje a vede, aby náš život byl pro Něho darem. Láska je vždy tou nejsilnější motivací naší proměny a růstu. Jen láska dokáže i to, co je jinak nemožné. Netvařme se vážně a utrápeně, ale objevujme radost a světlo skutečné vnitřní svobody a Boží blízkosti. Začínáme půst a dáváme se na cestu za Kristem. Kdybychom měli před očima jenom svou vlastní slabost, mohli bychom být smutní. Ale my se máme dívat především na Krista. Na jeho příklad, na jeho dílo a to vede k radosti. Vydáváme se dnes na cestu k letošním Velikonocům. Bůh nám dává možnost prožívat je znova. Vydejme se na cestu s vděčností k Ježíši za všechno, co pro nás vykonal, s touhou, abychom na tom měli plnější účast, s nadějí, že se i na nás se má jednou ukázat Ježíšova sláva. A proto slyšme teď jeho hlas, který se na nás obrací: Čiňte pokání a věřte evangeliu.

 

+ jáhen Zdeněkhttp://www.farnostoz.cz/#pust

BOHOSLUŽBY

  • Po ...17:00
  • Út ... 6:00
  • St ...17:00
  • Čt ... 6:00
  • Pá ...17:00
  • So ...17:00
  • Ne ... 6:00, 8:00, 10:00